Mumie a mumifikovace

28. listopadu 2007 v 14:33 |  Zajímavosti .
Jen pro bohaté
Mumifikaci a balzamování si nemohl dovolit každý. Byl to velice náročný a hlavně drahý proces. Proto se setkáváme s těmito praktikami pouze u nejvyšší vrstvy obyvatel a u královské rodiny a jejich členů. Ti nejchudší byli pohřbíváni do pouště, aby nezabírali úrodnou půdu.

Příští svět
Mnoho lidí asi napadne otázka, proč se obyvatelé Egypta tolik upínali k posmrtnému životu. Vysvětlení je prosté. Staří Egypťané se dožívali většinou jen něco kolem třiceti let. Většinu z tohoto času strávili prací a proto věřili, že si v posmrtném životě vše vynahradí a budou si jen užívat.

Ka a Ba
Výše uvedená slova označují dvě nejdůležitější části ducha člověka. Ka i Ba potřebovaly, aby se tělo po smrti zachovalo. Egypťané si tedy zvolili mumifikaci, kterou po mnoho staletí zdokonalovali.

Ka byl duchovní dvojník člověka a vypadal jako on. Mohl opustit tělo, ale musel se do něj vracet pro jídlo. Měl podobu člověka.

Ba byl životní sílou člověka. Potřeboval tělo, aby na něj unavený mohl usednout a opět z něj vzlétnout. Měl podobu ptáka s lidskou hlavou.

První mumie
V úplných začátcích mumifikace se nepoužívaly obvazy ani natron (sůl). Vše zařídil horký písek na poušti, který vysušil tělo a vlastně tak "vyrobil" mumii.

Pohřeb
Pokud byl člověk dostatečně bohatý, mohl si dovolit velice nákladný pohřeb. Tělo mrtvého se přeneslo na západní břeh Nilu, kde proběhl takzvaný očišťovací obřad. Následovalo balzamování (o něm si podrobněji povíme dále) a poté se rakev s tělem přenesla k hrobce.

Otevírání úst
U hrobky se mumie postavila a kněz vykonal obřad otevírání úst. Ten probíhal tak, že se kněz dotkl rukou očí, uší, nosu a rtů mrtvého. Tím osvobodil smysly mrtvého pro příští svět. Tělo bylo následně uloženo v hrobce společně se všemi potřebnými a praktickými věci, mezi kterými nechyběl nábytek, potraviny ale také nádobí. Poté se komora uzavřela a zapečetila.

Cesta do příštího světa
Cesta za lepším životem byla dlouhá a nebezpečná. Skrývala mnoho nástrah v podobě různých nestvůr. Nakonec člověk stanul na místě posledního soudu. Zde před 42 soudci odříkal seznam svých hříchů a přísahal, že seznam je úplný. Následně bůh Anúpew vzal jeho srdce (jediný orgán, který se nechává při balzamování v těle) a vložil ho na váhy. Oproti němu dal na druhou misku vah pírko Maat - pírko pravdy. Bůh Thowt zapsal výsledek. Pokud vedl předvedený poctivý život, měl srdce lehké a mohl projít dále za Úsírem do příštího světa. Jestliže měl ale srdce těžké, plné hříchů, snědl ho netvor s krokodýlí hlavou.

Balzamování a Mumifikování
Úprava těla před pohřbením zabraňuje hnilobnému procesu těla. Egypťané v tomto oboru vynikali jako úplně nejlepší ze všech. Velice dlouho a pečlivě na vývoji balzamování a mumifikace pracovali, až je dovedli k dokonalosti.

Mumifikace
Celý proces trval 70 dní. Nejdříve se provedl řez bokem celého těla. Tím se vybrali vnitřnosti - střeva, plíce, játra a žaludek. Nejdůležitější orgán - srdce - zůstávalo v těle na poslední soud. Vnitřnosti se poté uložily do čtyřech nádob, nazvaných kanopy (více dále).

Pak balzamovači uložili tělo na 40 dní do soli (takzvaného natronu), která vytáhla z těla vlhkost. Vyschlé tělo se poté naplnilo látkami nasáklými oleji a pryskyřicí, aby drželo normální tvar a otvor na boku se zašil. Poté se začalo od prstů na nohou a rukou balit do mnoha vrstev plátna. Mezi jednotlivé vrstvy se ukládaly šperky a amulety, které měli ochránit majitele v příštím světem před zlými duchy a dopomoci mu projít přes místo posledního soudu.

Nakonec na hlavu vzniklé mumie nasadil hlavní balzamovač masku a pomocníci uložili tělo do rakve - sarkofágu.

Po určité době použité oleje a pryskyřice zhoustly a vytvořily hmotu podobnou asfaltu. V místním nářečí se této smíchanině říkalo mumio. Zkomolením tohoto slova tedy vznikl dnes již rozšířený název - mumie.

Kanopy
Kanopa je název pro nádobu, do které se ukládaly vyjmuté vnitřnosti. Každá se 4 kanop byla ozdobena hlavou jednoho ze čtyř Hórových synů, kteří měli za úkol vnitřnosti ochraňovat.

Hapy - pavián - ochraňoval plíce
Kebehsenuef - sokol - ochraňoval střeva
Duamutef - šakal - ochraňoval žaludek
Imsety - člověk - ochraňoval játra

Mumifikovaná zvířata
Ve starém Egyptě byl každý bůh spojován s určitým zvířetem. Například duch bohyně Bastet (Bastety) se prý nacházel v kočce. Proto bylo tělo kočky po smrti balzamováno a uloženo na hřbitově.
Za největší pohřebiště všech balzamovaných zvířat je považována Sakkára, kde se doposud nalezlo milion mumií ptáků, koček, psů a dalších zvířat.


Skarab
Symbolizoval znovuzrození a byl nejpoužívanějším ze všech amuletů. Dával se k srdci, které ochraňoval na místě posledního soudu. Většinou byl vyroben ze zelených materiálů - krystalická břidlice, živec či hematit.
Na jeho rubu byla vyryta 30. kapitola knihy mrtvých. To mělo zaručit, že srdce nevyzradí na svého majitele žádné hříchy a člověk se tak bez problémů dostane do příštího světa.

Mumie a technika nazvaná CAT
V minulých desetiletých se mumie zkoumali tak, že je vědci postupně rozbalovali. Samozřejmě tak docházelo k jejich nenávratnému poškození. V dnešní době existuje na zkoumání zachovaných zemřelých speciální přístroj nazvaný skener CAT. Ten je schopný prosvítit všechny vrstvy bandáže a dokáže tak odhalit i skryté předměty (například amulety).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Riqit Riqit | Web | 31. prosince 2007 v 22:21 | Reagovat

Ještě si zapoměla na to, jak se těma tyčkama vytáhne mozek nosem :/

2 Marcipanka Marcipanka | 31. prosince 2007 v 22:31 | Reagovat

tak sorry:Dto jsem ani nevedela

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama